Tento týden jsme pokračovali v příběhu Větřičky, se kterou děti každodenně opakují básničku Listopad a písničku Foukej foukej, a také s ní zkoumají vítr prostřednictvím zajímavých aktivit a her. Tento týden byl velmi deštivý a tak jsme se snažili přivolat sluníčko, což se bohužel nedařilo. Marťa byla nemocná.
V úterý jsme se sešli za deště a tak jsme na děti, které chodí přímo do školky, počkali nahoře, kde jsme nakrmili morčátka. Také jsme ochutnali křížaly, ze kterých jsme se snažili poskládat jablíčko a nebo jsme si představovali, že to jsou loďky. Stále pršelo a my se přece jen oblékli do gumového. Vydali jsme se k budce, kde jsme spatřili Větřičku, která měla ten den hodně práce – foukala spolu s kamarádem Deštěm, a tak se nemohla moc zdržet. Pověděla si s námi básničku i písničku, ale trochu jinak – dynamicky. Zpívali jsme nejdříve hodně potichu a pak hodně nahlas. Děti si vyzkoušely, jak se foukají bubliny do deště, a zjistily, že je kapky praskají. Ještě než jsme se naobědvali, objevila se ve školce Větřička znovu a naučila nás kreslit bez štětců a vůbec – bez rukou. Vytvořili jsme foukané různobarevné obrázky. Za deště jsme se i rozcházeli.
Ve středu na angličtinu Péťa přivedla vzácnou a dalekou návštěvu – Loren a Sandru, dvě Španělky studující pedagogiku. Děti si vyzkoušely, jak se mluví s opravdovým cizincem (Hello, I´m …), Bibi jim dokonce zazpívala španělskou písničku. Angličtina byla zmoklá, u krmelce jsme zpívali It´s raining, it´s raining , což byla to pravda. Nepomáhalo ani volání sluníčka, a ať jsme volali, jak jsme mohli (opět jsme zkoušeli hodně nahlas x šeptem), nepřivolali jsme ani Větřičku. Ve školce jsme vyměnili podestýlku Bobíkovi a Flíčkovi, a také jsme oslavili svátek Bibi a Bětušky.
Ve čtvrtek jsme zase vařili v „lesním“ nádobí různé listové polévky a omáčky. Už se těšíme až budeme mít lesní blátivou kuchyni :-). Při cestě ke Koloběžce se ve vozíku nevezly batohy, ale medvíďata, prý je bolely nohy. Po svačině přiletěla Větřička a naučila nás, jak vyrobit házecí kometky. Do látky jsme zavázali fazolky, zrníčka, připletli jsme pentličky a zkoušeli, jak kometky lítají a jak se pentličky ve větru vlní. Medvíďata to moc bavilo, zvlášť házení z kopce dolů. Do školky jsme se dostali méně známou cestou – do velkého kopce kolem altánku.
V pátek jsme se po ranním úklidu (děti si vybraly na hraní kolečka, hrábě, lopaty), po pozdravení sluníčku a hře“zlatá brána otevřená“, vydali prozkoumat naše „pohřebiště odpadků“. To nás moc bavilo a nemohli jsme se odtrhnout z místa, dokud jsme opravdu neprozkoumali úplně všechno. Zopakovali jsme si také, do jaké popelnice správně jaký materiál patří. Po svačince, kterou jsme si dali netradičně v hale budovy, jsme zalétli s Větřičkou na oslavu Žofinčiných narozenin. Oslava sekonala v lese „užabáka“, zazpívali jsme sobě a Větřičce její oblíbené písně, vyrobili jsme s Jeníčkem poslední kometku. Děti moc bavilo borůvčí, z kterého si některé natrhaly pugety a ozdobily je pentlí.
