Druhý prosincový týden Medvíďat
- V pondělí děti cestou do školky spontánně vyprávěly o tom, co zažily – velkým tématem byl přirozeně Mikuláš. Po příchodu do školky si děti vyndaly ze skříňky křídy a malovaly anděly nebo třeba moře. Kluci se raději chopili nářadí a pracovali. Po ranním kruhu jsme pozdravili sluníčko a vydali se podle přání dětí na pláž. Zde nás čekala svačina a příjezd Jonáška, pohoupali jsme se na zdejší houpačce. Když děti lezly do svahu, přišla je pozdravit babička. Děti si spolu s ní zaskákaly z obrubníku a zazpívaly koledy. Babička nás zavedla na místo, kde jsme zdobili stromečky pro zvířátka. Předtím jsme vše museli připravit – dělat do jablek, mrkví i rohlíků díry a protáhnout jimi provázky. Cestou zpět do školky jsme museli s dětmi vyřešit velký problém v podobě upadlého kola od vozíčku. Ve školce nám babička pustila koledy a za jejich zvuku děti spontánně malovaly a kreslily voskovkovými bločky buď to, co slyší, a nebo prostě, jak na ně písnička působí, nebo co jim připomíná.
- V úterý při cestě do školky děti objevily, že jsou zamrzlé louže, a tak je samozřejmě musely prozkoumat. Domluvili jsme se, že nejprve půjdeme do školky a potom ven. Při svačině děti přišla pozdravit babička, s každým si popovídala. Zazpívali jsme si s ní koledy a pověděli básničku Bude zima, bude mráz. Protože se o Vánocích dostávají dárky, i my jsme od ní jeden předčasný dostali. Ale nevěděli jsme, co v něm je. Po odkrytí jsme si pozorně prohlédli předměty, které se v dárku skrývaly, a pak jsme odešli do vedlejší místnosti. Babička do dárku něco přidala nebo naopak něco z něj vzala a my po příchodu hádali, co se změnilo. Potom položila všem záludnou otázku – co by si přáli pod stromečkem pro sebe a potom i pro rodiče. Po hře nás vyzvala, abychom se s ní šli obléci. Vydali jsme se ven bez vozíku a tak jsme mohli jít terénem, což bylo moc prima. Děti povýšily hromadu klacků na trampolínu, pařez na skákadlo a strom na kladinu. Došli jsme až k rokli, kde se děti klouzaly ze svahu. Ještě než jsme vešli do školky, jsme si stihli zahrát hru Zajíček v své jamce. K odpolední svačině si děti sami oloupaly mandarinku.
- Ve středu přišla babička brzy ráno přímo do školky, do jídelny, a vyprávěla nám o cukroví, které má nejraději. Měla s sebou i recept, tak jsme se rozhodli, ž
e si to cukroví vyrobíme. Smíchali jsme postupně všechny ingredience, pořádně jsme to zamíchali … a z formiček nám vypadla krásná vosí hnízda. Pochutnali jsme si i my, i babička. Ven jsme se vydali po angličtině a po svačině. Prošli jsme si les, aniž bychom šli po cestě, což bylo pro některé velké dobrodružství. Zkontrolovali jsme stromy, co jsme ozdobili pro zvířátka. Také jsme si zatancovali „Dva medvídky“. Na pláži jsme si pak zazpívali Štědrej večer a Rolničky, Natálka nám krásně zazpívala i svou oblíbenou vánoční písničku. - Ve čtvrtek nás bylo maličko – dorazil jen Jonáš, Jiřík a Vojtík, protože ostatní onemocněli. A tak jsme se vydali opravovat garáže. Šli jsme novou cestičkou těsně kolem rybníka. „Do garáží“, kde se pořád svítilo, jsme nakoukli malou škvírkou a pak jsme ostatním povídali, co jsme tam viděli. Také jsme pozorovali vlnky na rybníku a povídali si o velrybě. Tu jsme po svačině nakreslili do písku. Na pláži jsme se nasvačili a zazpívali si, to už začalo pršet a uháněli jsme do školky, kde jsme vyměnili morčátkům podestýlku. Po odpoledním odpočinku jsme společně vystřihli obrázek do okna. Než jsme
odešli, Jonáš nás všechny vyfotil. Foťák opouštěl se smutkem. - Pátek se nesl v úplně jiném duchu než jiné dny. Navštívit nás totiž přišel hlavní pekař dne tatínek Honza Škácha. Zkusili jsme si s ním zadělat těsto z doneseného kvásku, přidávali jsme do mísy mouku, slunečnicová semínka, dýňová semínka, kmín, zkrátka všechno, co do výjimečného našeho chleba patří. Každý jsme si vyzkoušeli těsto zamíchat a něčím obohatit. Mezitím co nám těsto kynulo, ukázali jsme si, co všechno předchází tomu, než se umele mouka a z ní chléb. Také jsme si dali pár semínek do vody naklíčit a uvidíme, za jak dlouho se nám objeví první výhonek. Těsto kynulo, venku slunce svítilo a tak nás to vylákalo na pláž, kde jsme si u rybníka zazpívali s naším ručně vyrobeným xylofonem koledy a na pruty chytali ryby. Podařilo se nám chytit i pstruha, candáta, karase a nakonec i dlouhého úhoře. Pak jsme konečně dali chléb péct do trouby a za
hodinu ho měli upečený. Jak je vynikající jsme pak posoudili při odpolední svačince.
