28. týden Medvíďat
- V pondělí všichni dlouze vyspávají. Většina dětí přichází až do školky. Před svačinou dovádíme před školkou. Odklízíme suché listí, nakládáme ho na kolečko a převážíme jinam. Vaříme polévku s vůní hlíny. Kluci popadli míč a chtějí si kopat. Za chvíli je nás kolečko a přihráváme si, i dvě děv
čata se nechala zlákat. Svačíme venku u pláže. Začíná nám týden, kdy pozvolna vstupujeme do nového radostného období jara. Vítáme se s maňáskem Sněženkou, která nám o sobě řekla, kdo je a co jaro doopravdy je. Přinesla sebou i novou písničku „Vozilo se na jaře“ a básničku na ranní kruh „Vyšlo slunce, zasvítilo, na nebi se otočilo“. Písek na pláži je velice lákavý a za nedlouho zde vyrostla středověká vesnice s vodním příkopem a velkým rybníkem, který si žádá ustavičné zásobování vodou. Sněženka se nám opět ukázala a tentokrát nám prozradila, že se probouzí spousta zvířátek a některá jsou ještě ztuhlá a potřebují se už proběhnout a radostně si zavýskat. Zahrajeme si na ta zvířátka a vytvoříme si překážkovou dráhu. Přeskakujeme přes lano, kličkujeme mezi klacíky, trefujeme se míčky do kruhu a zkoušíme házet létajícím talířem. Čas oběda nadešel, dráhu sklidíme a les opouštíme. Po odpočinku se probudíme a vše je naparáděné, stuhy a barevné lampiony zdobí jídelnu. Kubík má totiž narozeniny. Společně zpíváme písničku „Kubík má dneska narozeniny…“. Překvapení ještě nekončí, protože Kubík přinesl dort, který dělal s maminkou. Pochutnáváme si, mňam! Anička přinesla něco schovaného v šátku, děti hádají co to asi je…? Kubík zvědavě rozvazuje dárek. Je tam rolnička pro štěstí. Kubík vesele cinká a končí školka. - V úterý – ráno, po cestě, jsme si ukazovali, jak vypadá křemen, potom jsme je sbírali, někdo našel více křemínků a křesali jsme je o sebe. Také jsme našli žulu a pověděli si, z čeho se skládá.Kromě kamínků jsme hledali sklíčka. Našli jsme i jmelí, pověděli si, že roste na borovici a tu si ukázali. Den jsme strávili hraním na písku na pláži.
- Ve středu jsme přivítali novou holčičku – Míšu. Ráno jsme vyrazili k „hřbitovu“ odpadků. Přišli se za námi podívat i dvě rodiny na den otevřených dveří. Přivítali jsme se a den zahájili angličtinou. Po angličtině jsme si užívali jarního sluníčka, váleli se v listí a na dece trochu lumpačili. Dětem jsem postavila jednoduchou lanovou lávku a na strom pověsila lano, jako houpačku. Na dece jsme si prohlédli pohádkovou knížku o tom, jak se kytičky probouzejí a chystají na jaro. Společně jsme poslouchali zpívající ptáčky a přemýšleli, proč teď zpívají víc než v zimě a shodli jsme se na tom, že mají radost ze sluníčka a také, že se někteří vrátili z teplých krajů, kde byli přes zimu. Prohlédli jsme si obrázky ptáčků a zkusili je roztřídit na ty, kteří jsou přes zimu u nás a na ty, které na zimu odlétají do tepla. Odpolední svačinku jsme si dali venku a před odchodem domů si ještě pohráli na písku na pláži. Eliška vyhodnotila teplotu jako vhodnou ke koupání, zula se a vyhrnula si kalhoty a šla vyzkoušet rybník na vlastní kůži.
- Ve čtvrtek se nikom
u moc nechtělo vstávat,no jsme přeci jen medvíďata a ještě si užívali posledního zimního dne a spánku jako bychom tušili, co nás asi dneska
čeká. I když sluníčko už svítilo, vůbec ještě nehřálo, počkali jsme proto všichni na sebe ve školce. Postavili jsme si zvonkohru a stavěli z velikých kostek různé chodníky, mosty a hradby, vůbec se nám od hry nechtělo, ale po svačince jsme si dali říct a vyrazili na procházku lesem, kterou jsme zakončili na už rozpálené
pláži. A tam na nás čekal hlavní dnešní úkol. Výroba Morany (nebo taky Moreny, Mařeny, Morgeny, to jsou všechny její názvy). Povídali jsme si o ní, o konci zimy,
o tom, proč má na krku vyfouknutá vajíčka nebo ulity, prohlédli si ji na obrázcích z různých vesnic a krajů a hned se pustili do jejího ztvárnění. Našli jsme pěkné dva klacky, oblékli jí do bílého, na hlavu jí dali červený šátek, namalovali ji pořádně zubatý obličej, na krk vajíčka, no vypadala jako z našeho medvědího kraje. Pak jsme ji zazpívali novou jarní písničku „Vozilo se na jaře“ a přidali ještě pár, které jsme znali a šli ji společně „utopit“ do rybníka. Byl to opravdu zážitek a z pláže se nám vůbec nechtělo, slíbili jsme si, že se sem ještě odpoledne po obědě a odpočinku ještě vrátíme. To jsme splnili a
jarní odpoledne si pořádně vychutnali. - V pátek ráno jsme se sešli na zastávce a autobusem se vydali na Košutku. Navštívili jsme hřiště na Zemníku, kde jsme jezdili na dlouhatánské skluzavce a kam za námi dorazily další děti. Poprvé s námi vyrazila i Terezka. Po deváté jsme se vydali do Motýla, kde nás po svačince čekalo velikonoční vyrábění. Vyráběli jsme z keramické hlíny slepičku a vajíčka. Čekala nás také velikonoční pohádka o velikonočních zvycích, hraní na hudební nástroje a jarní zpívání. Když jsme pak vyšli ven, překvapilo nás, jaká je zima a jak sluníčko divně svítí. Přes tmavé sluneční brýle jsme pozorovali zatmění slunce – viděli jsme že ho chybí celá polovina (přece jen jsme se nedívali od začátku). Při cestě na autobus jsme si vyzkoušeli, jak se chodí po dvojicích. Docela nám to šlo, jen Jonáš chtěl raději běhat. Autobusem a tramvají jsme dorazili na konečnou tramvaje v Bolevci a dobrodružnou cestou po pěšince okolo rybníka se vydali do školky. Po cestě jsme si vyzkoušeli lezení na strom. Kubík a Eliška lezli po stromě jako dvě opičky, lezení si vyzkoušely i ostatní děti. Odpolední svačinku jsme si opět dali venku a pak už byl čas vydat se domů.
